odklad elektronické evidence tržeb na 1.1.2023

Vláda dnes na návrh Ministerstva financí schválila odklad všech čtyř fází elektronické evidence tržeb na 1. ledna 2023. Podnikatelé, kteří budou chtít své tržby elektronicky evidovat dobrovolně, tak budou moci činit i nadále. Ministerstvo financí k tomuto kroku přistoupilo na základě pečlivého zhodnocení nejaktuálnější zdravotní situace, výhledu ekonomického vývoje a po dnešní konzultaci se všemi podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami.

„Hlavním cílem elektronické evidence tržeb vždy bylo narovnání podnikatelského prostředí. V tuto chvíli je však prioritou samotná záchrana podnikání. Zjednodušeně řečeno, pokud vám zatéká do podkroví, nebudete zastřihávat anglický trávník. Až střechu opravíte, můžete se zase pustit do zahrady,“ vysvětluje své rozhodnutí ministryně Alena Schillerová. „Elektronická evidence tržeb je úspěšným projektem a dnešní konzultace s podnikateli nám potvrdila, že má stále jejich silnou podporu, byť s odkladem vzhledem k současné zdravotní situaci plně souhlasí“ dodává ministryně financí.

 

zdroj: ŽUROVEC, Michal, tisková zpráva Ministerstva financí ČR, [16. 10. 2020]

Jak na papírovou evidenci tržeb?

EET odložena do 31. 12. 2020

Prezident republiky 28. 5. 2020 podepsal odložení EET pro všechny vlny do konce roku 2020. Jak subjekty, které spadaly do prvních dvou vln, tedy velkoobchod, maloobchod, stravování a ubytování, tak subjekty, které měly původně začít evidovat 1. května 2020, tj. řemeslníci , kadeřníci a zbývající obory, začnou evidovat své tržby až 1. ledna 2021.

AMSP ČR připravuje na konec roku 2020 informační akce v regionech pro cílové skupiny podnikatelů pro 3. a 4. vlnu.

Využití tzv. papírové evidence tržeb (v zákoně „zvláštní režim“) zavedla novela zákona o evidenci tržeb, účinná od 1. 5. 2020.

AMSP ČR se podařilo prosadit požadavek, aby vládou původně navržená hranice 200 000 Kč pro povolení zvláštního režimu byla zvýšena na 600 000 Kč příjmů v hotovosti za poslední 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Nejmenší živnostníci si tak nebudou muset pořizovat zařízení k evidování tržeb, připojení k internetu a tiskárnu účtenek. Je pouze na jejich uvážení (při splnění dalších podmínek uvedených níže), zda budou evidovat elektronicky nebo papírovými účtenkami.

Jak postupovat při žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu naleznete ZDE.

Autentizace pro 3. a 4. fázi EET

EET odložena do 31. 12. 2020

Prezident republiky 28. 5. 2020 podepsal odložení EET pro všechny vlny do konce roku 2020. Jak subjekty, které spadaly do prvních dvou vln, tedy velkoobchod, maloobchod, stravování a ubytování, tak subjekty, které měly původně začít evidovat 1. května 2020, tj. řemeslníci , kadeřníci a zbývající obory, začnou evidovat své tržby až 1. ledna 2021.

AMSP ČR připravuje na konec roku 2020 informační akce v regionech pro cílové skupiny podnikatelů pro 3. a 4. vlnu.

 

Pro všechny, koho se týká elektronická evidence tržeb OD 1.5.2020, platí povinnost AUTENTIZACE (tj. získání přístupu umožňujícího registraci k EET). Ta je možná již nyní a není vhodné ji nechávat na poslední chvíli. Kroky k úspěšné autentizaci naleznete ZDE.

Nejčastější dotazy

1. Co když je území mimo signál?

Odpověď:

Pokud podnikatel nebude objektivně schopen zajistit odpovídající internetové připojení tak, aby mu nebylo zásadně ztěžováno nebo dokonce znemožňováno podnikání, požádá o výjimku z povinnosti evidovat tržby. Na základě této výjimky bude evidovat tržby ve zjednodušeném (off-line) režimu, tj. zašle údaje o evidované tržbě správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby (viz též § 10- 11 a § 23 zákona).

2. Co je evidenční povinnost ve ZJEDNODUŠENÉM REŽIMU?

Odpověď:

Při plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu (§ 23) se postupuje obdobně jako při plnění evidenční povinnosti v běžném režimu s tím, že poplatník nemusí

a) zaslat nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby údaje o evidované tržbě; tyto údaje je však povinen zaslat nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby a

b) na vydané účtence uvádět fiskální identifikační kód účtenky.

Aby bylo možné fungovat ve zjednodušeném (off-line) režimu, poplatník musí správce daně požádat o vydání povolení plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném režimu (§ 11).

3. Co když dojde k přerušení spojení se serverem EET nebo k poruše zařízení?

Odpověď:

Pokud dojde při evidování tržby k poruše pokladního zařízení, dočasnému výpadku internetového spojení nebo proudu, příp. k překročení mezní doby odezvy (tj. časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z koncového zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu účtenky na koncové zařízení poplatníka, dle zákona minimálně 2 sekundy), nemusí poplatník:

  1. na vydané účtence uvádět fiskální identifikační kód. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód.
  2. zaslat nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby údaje o evidované tržbě; tyto údaje je však povinen zaslat bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby.
  3. SW řešení – pokladní zařízení se automaticky připojí, jakmile je spojení obnoveno, a odešle data ke všem tržbám, které se v této prodlevě realizovaly.


V případě, že z důvodu větší poruchy na straně poplatníka (např. porouchanou pokladnu nelze do dvou dnů opravit), je poplatník povinen o okolnostech co nejpodrobněji uvědomit správce daně, resp. prokázat, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. (K tomu blíže § 30, odst. 3).

Přehlednou tabulku, co dělat v případě výpadků spojení a poruch zařízení naleznete zde:

http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/situace-pri-evidovani-trzeb.pdf

4. Musím archivovat data v elektronické podobě i fyzicky v podobě vytištěných účetních dokladů (kontrolní pásky z pokladny)?

Odpověď:

Zákon nepřidává žádné nové povinnosti ohledně archivace dat nad rámec již stávajících právních předpisů.

5. Musí mít každý účtující pracovník v provozovně své identifikační číslo nebo je vše vedeno na majitele provozu, resp. registrovaného poplatníka?

Odpověď:

Zákon nesměřuje k nutnosti identifikace pracovníka obsluhujícího koncové pokladní zařízení (např. zaměstnance), samozřejmě pokud on není tím poplatníkem povinným tržby evidovat.

6. JAKÉ ÚDAJE daňové správě ODESÍLÁM?

Odpověď:

(1) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je

a) daňové identifikační číslo poplatníka,

b) označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,

c) označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,

d) pořadové číslo účtenky,

e) datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,

f) celková částka tržby uvedená v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019)

g) bezpečnostní kód poplatníka,

h) podpisový kód poplatníka,

i) údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

(2) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také

a) celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019)

b) celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019)

c) daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,

d) základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty uvedené v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019)

e) celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,

e) celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu uvedená v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019)

f) celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží uvedená v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019).

7. Co je AUTENTIZACE a jak se autentizovat?

Odpověď:

Poplatník daně z příjmů fyzických a právnických osob, který přijímá při své podnikatelské činnosti evidované tržby, je povinen před přijetím první evidované tržby podat žádost o autentizační údaje. To může udělat pouze 2 způsoby: buď osobně - ústně do protokolu, a to u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně,  nebo prostřednictvím Daňového portálu finanční správy (tedy pozor: nikoli datovou schránkou – přes ni pak pouze obdrží heslo a přihlašovací údaje).

Pokud poplatník požádal o autentizační údaje prostřednictvím webového portálu správce daně (Daňový portál) pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky (ve formátu a struktuře, kterou určí správce daně), správce daně je přidělí poplatníkovi bez zbytečného odkladu – prostřednictvím jeho datové schránky. Pokud podáte žádost o autentizační údaje ústně do protokolu (tedy na finančním úřadě), správce daně Vám je přidělí v rámci tohoto jednání.

Po aktivaci portálového účtu poplatníka lze generovat certifikáty, které budou obsaženy v pokladním zařízení a budou sloužit ke ztotožnění evidované tržby s poplatníkem, případně jeho provozovnou či konkrétním pokladním zařízením (záleží jen na rozhodnutí poplatníka, kolik certifikátů bude chtít získat, resp. na jaké úrovni bude chtít své evidované tržby přiřazovat – zda za celou svou činnost, za své provozovny či dokonce ke konkrétním pokladním místům pro svou následnou kontrolu a bezpečnost).

8. Co když jde o ojedinělý příjem (například z prodeje jablek ze zahrady)?

Odpověď:

Ojedinělý příjem evidenci tržeb nepodléhá. Evidovanou tržbou je:

  1. u poplatníka daně z příjmů fyzických osob pouze platba, která je příjmem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, pokud se nejedná o příjem, který
    • není předmětem daně z příjmů,
    • je z hlediska přijímaných tržeb ojedinělý nebo
    • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
  2. u poplatníka daně z příjmů právnických osob pouze platba, která je příjmem z činnosti, která je podnikáním, pokud se nejedná o příjem, který
    • není předmětem daně z příjmů,
    • je z hlediska přijímaných tržeb ojedinělý,
    • podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
    • podléhá dani ze samostatného základu daně.

9. Co je BEZPEČNOSTNÍ KÓD poplatníka?

Odpověď:

Bezpečnostní kód poplatníka vytvořený poplatníkem prokazuje jednoznačnou vazbu mezi poplatníkem a účtenkou; způsob tvorby bezpečnostního kódu stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 269/2016 ze dne 16. srpna 2016, účinnou do 1. 12. 2016.

10. Co je FISKÁLNÍ IDENTIFIKAČNÍ KÓD?

Odpověď:

Je to jednoznačný identifikátor vytvořený systémem správce daně potvrzující zaevidování tržby na základě datové zprávy poplatníka. Je to číselný kód, který vám vygeneruje server daňové správy ihned po vašem odeslání datové zprávy o přijetí platby. Obvykle jej obdržíte do 2 sekund po odeslání údaje o přijaté platbě, a objeví se i na účtence, kterou dáváte k dispozici zákazníkovi.

11. Co když udělám chybu na pokladně a budu muset provést STORNO?

Odpověď:

Informaci o stornu prostě odešlete do systému Finanční správy stejným způsobem jako informace o tržbě, jen to bude vykázáno jako mínusová položka – provést storno je pochopitelně možné.

12. Pokud nebude spojení s Finanční správou fungovat, bude zákazník muset odejít bez účtenky?

Odpověď:

Nikoliv - pokud nebude spojení z různých příčin fungovat, obchodník vystaví účtenku bez unikátního kódu (fiskální identifikační kód). Na účtence je však povinen uvést svůj podpisový kód. Finanční správě musí poslat data bezodkladně po pominutí příčiny výpadku, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby. Systém je schopen odeslat údaj o tržbě automaticky ihned po obnovení spojení.

13. Bude se EET týkat také krejčovství?

Odpověď:

Krejčovství spadá do 4. fáze EET, která začíná 1. 5. 2020.

Současně se k tomuto datu začne na drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků vztahovat snížená sazba DPH 10 %.

14. Bude se elektronická evidence týkat i malých zařízení, která NEJSOU PLÁTCI DPH?

Odpověď:

V tomto případě je nutné podotknout, že placení DPH o zařazení do režimu zákona o evidenci tržeb primárně nerozhoduje. Subjektem, k němuž se vztahují povinnosti podle zákona o evidenci tržeb, je poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou pak evidované tržby poplatníka – obecně tržby v hotovosti, platbami kartou, šeky, směnkami nebo obdobnými platidly. Evidovanou tržbou je u poplatníka daně z příjmů vždy pouze příjem, který není ojedinělým příjmem.

15. Mám stánek s trdelníky po trzích, jarmarcích a slavnostech. Bude nutné vést evidenci tržeb?

Odpověď:

Stánky s občerstvením, u nichž se jedná o tzv. prodej „s sebou“ a není u nich vytvořeno zázemí ke konzumaci – stolky, židle atd., nespadají do 1. fáze EET (CZ NACE 56 - stravovací služby od 1. 12. 2016), ale do 3. fáze od 1. 5. 2020, neboť v případě tohoto zvoleného způsobu prodeje se jedná o dodání zboží. Bližší specifikace je obsažena v Metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství na: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Stravovani_Obchodni_modely.pdf

 

S tímto dotazem souvisí i další: „Jak se připojit na farmářských trzích?“

Ke spojení v rámci e-tržeb (EET) by měl postačovat tablet nebo chytrý telefon. Pokud nebude spojení fungovat, může podnikatel vytisknout účtenku bez unikátního kódu přiděleného Finanční správou. Musí ale poslat data bezodkladně po pominutí příčiny výpadku, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby

16. V našem malém obchodě plyne část tržeb z přímého prodeje na prodejně, část tržeb však plyne z e-shopu a velkoobchodní distribuce. Bude se nás EET týkat?

Odpověď:

Režimu evidence tržeb budou podléhat i e-shopy či jiné formy zásilkového prodeje, pokud přijímají zákonem definované formy tržeb – zejména tedy hotovost, platební karty případně přes platební bránu na webu daného obchodníka.

V případě prodeje zboží doručovaného prostřednictvím kurýrní služby, pokud je hrazeno na místě v hotovosti či platební kartou a následně odesláno kurýrní službou na účet obchodníka bankovním převodem, obchodník není povinen tržbu evidovat v EET.  V případě, že dopravce předá obchodníkovi vybrané peníze fyzicky v hotovosti, tržbu je nutné evidovat. Viz též dotaz č. 19.

17. Jak je to v situaci velkoobchod a prodej drobnému živnostníkovi (s IČ) na paragon? Tato tržba se hlásí také tímto způsobem elektronicky, když jí přiznáváme v rámci klasického podvojného účetnictví?

Odpověď:

Prodej velkoobchodu drobnému živnostníkovi bude podléhat režimu zákona o evidenci tržeb ve druhé etapě, tzn. od 1. 3. 2017, a to na základě plateb v zákonem definovaných formách. Vedení účetnictví nemá na e-tržby (EET) žádnou vazbu. Zákon o evidenci tržeb se účetnictví firem netýká a evidence tržeb se s účetnictvím nebude propojovat.

18. Jaké ÚDAJE musí obsahovat účtenka? Je k dispozici vzorová účtenka?

Odpověď:

Poplatník je podle § 20 povinen na účtence uvádět

a) fiskální identifikační kód,

b) své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo (nové znění účinné od 1. 11. 2019),

c) označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,

d) označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,

e) pořadové číslo účtenky,

f) datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,

g) celkovou částku tržby v české měně (nové znění účinné od 1. 11. 2019),

h) bezpečnostní kód poplatníka,

i) údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

(2) Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, pokud není kmenová část tohoto daňového identifikačního čísla tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo (nové znění účinné od 1. 11. 2019).

(3) Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód.

Vzorová účtenka s komentářem k jednotlivým položkám je k dispozici na:

https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/vzorova_uctenka.pdf

19. KDY tisknout účtenku (dopředu či zpětně)? Jak je to v případě online plateb a dobírek?

Odpověď:

Podle § 18 odst. 1 zákona o evidenci tržeb je poplatník (prodejce) povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby:

a) zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a

b) vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

 

Uskutečněním evidované tržby je

a) přijetí evidované tržby, nebo

b) vydání pokynu k jejímu provedení, pokud byl tento pokyn vydán dříve (nové znění účinné od 1. 11. 2019).

Účtenku lze také vystavit a přiložit ke zboží zasílanému v rámci prodeje na dobírku (např. v případě smlouvy o přímém/nepřímém zastoupení poplatníka se svým dopravcem), tzn. tržba může být evidována s předstihem. Nedojde-li k transakci (zákazník zboží nepřevezme), provede poplatník storno evidováním záporné tržby (§ 7).

V případě, že dobírka je doručena dopravcem – poskytovatelem doručovacích nebo přepravních služeb (Česká pošta, DPD, PPL apod.), který je prostředníkem mezi obchodníkem a klientem a následně vybrané peníze zašle obchodníkovi na účet, tržba se nemusí evidovat. Pokud by však dopravce předal tržbu obchodníkovi v hotovosti, pak obchodníkovi nastává povinnost tržbu evidovat.

https://www.etrzby.cz/cs/Trzby-prijate-prostrednictvim-dopravcu

20. Lze účtenku vypsat RUČNĚ?

Odpověď:

Zákon neupravuje způsoby vystavení účtenky, lze ji vypsat ručně a lze ji rovněž zasílat elektronicky (viz http://www.etrzby.cz/cs/Elektronicka-uctenka). Vždy je nutné dodržet stanovený rozsah údajů na účtence – viz dotaz č. 18.

Pro informaci: Fiskální identifikační kód (FIK) obsahuje 39 znaků, podpisový kód poplatníka (PKP), který se zobrazuje a generuje pokladním zařízením, pokud není on-line připojení nebo při jeho výpadku, obsahuje 344 znaků.

Viz také - vzorová účtenka: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/vzorova_uctenka.pdf

 

21. Jak opravovat CHYBU v odeslané účtence?

Odpověď:

V případě, že dojde k chybě, např. na pokladně nebo u omylem zaevidované tržby nebo v případech, kdy byla tržba zaevidována a údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil nebo jen jeho část, je možné provést storno a informace o stornu se odesílá do systému Finanční správy stejným způsobem jako informace o evidované tržbě, jen jako mínusová položka.

Co se týče účetnictví, nebude systém e-tržby (EET) s účetnictvím párován. Obdobně se storno v režimu e-tržeb (EET) použije na vrácené zboží.

22. Je VÝŠE OBRATU rozhodujícím faktorem pro povinnost zavedení elektronické evidence?

Odpověď:

Výše obratu v EET není rozhodující.

23. Mám restauraci a obchod, bude se mě EET týkat pro OBĚ ČINNOSTI najednou nebo postupně?

Odpověď:

Tržby z restaurace jste povinen evidovat v první fázi realizace zákona, tj. od 1. 12. 2016. Tržby z maloobchodu budete povinen evidovat ve druhé fázi (od 1. 3. 2017). Pokud bude pro Vás z hlediska zavádění systému evidence ve firmě finančně a organizačně výhodnější evidovat tržby z obou činností zároveň, lze tržby z maloobchodu začít evidovat současně s tržbami z restaurace. Vaší povinností to ale není.

24. Vystavím fakturu pro účely platby bankovním převodem, ale zákazník přijde do provozovny a fakturu zaplatí v hotovosti. Mám povinnost tuto tržbu evidovat a jak je to v tom případě s účtenkou?

Odpověď:

Platba faktury v hotovosti se v EET eviduje stejně jako ostatní platby v hotovosti. Jedině platba faktury bankovním převodem do EET nespadá. V případě, že jste plátce DPH, jsou v datové zprávě uváděny i údaje o DPH, které se k evidované tržbě vztahují. K tržbě vystavujete účtenku v EET.

Další možností je za pomoci SW vytisknout v okamžiku tržby fakturu obsahující zároveň náležitosti účtenky, vyžadované zákonem. V tomto případě by musel tuto funkcionalitu zapracovat do systému dodavatel SW. Takové řešení není zákonem vyžadováno, záleží pouze na rozhodnutí podnikatele, zda tuto možnost využít.

25. Bude se EET týkat SPOLKŮ, jako např. hasiči, tělovýchovné jednoty, myslivci atd.?

Odpověď:

Podle ustanovení § 12, písm. h) jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy spolků, hasičů, tělovýchovných organizací a jiných veřejně prospěšných poplatníků) vyloučeny z evidence tržeb. Totéž se týká i Spolků dobrovolných hasičů, zřízených obcí a jejich tržby jsou vyloučeny z EET (§ 12, odst. 1, písm. b) a c).

O příjem z drobné vedlejší činnosti se jedná v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjmy/výnosy z této činnosti vyšší než 300 000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Stačí, je-li splněna pouze jedna z těchto podmínek.

Do limitu jsou zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají.

Podrobný návod k posouzení drobné vedlejší podnikatelské činnosti státních i nestátních neziskových subjektů včetně názorných příkladů rozlišení jejich hlavní a vedlejší činnosti naleznete na http://www.etrzby.cz/cs/neziskove-subjekty

a také v aktualizovaném Metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika_k_evidenci_trzeb_v2-0.pdf str.16–19

26. Podléhá UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ evidenci tržeb?

Odpověď:

Tržby z doplňkové činnosti (tzv. minoritní činnost) bude moci podnikatel evidovat až společně s příjmy z hlavní činnosti, které v případě kadeřnictví spadají do 4. fáze EET od 1. 5. 2020, kdy také začne evidovat tržby i z prodeje kosmetických přípravků.

 

Splněny musí být zejména následující podmínky:

-          minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,

-          platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně.

Podrobné informace k tomuto problému jsou v Metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství na str. 47–48:

https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Metodika_k_evidenci_trzeb_v4.0.pdf

a také: https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Doplneni_Metodickeho_pokynu_k_aplikaci_zakona_o_evidenci_trzeb.pdf

27. Provozuji kadeřnictví a v rámci poskytovaných služeb čas od času prodám zákaznici kosmetický přípravek. Musím tyto tržby evidovat v rámci 2. fáze EET týkající se maloobchodu?

Odpověď:

Tržby z doplňkové činnosti (tzv. minoritní činnost) bude moci podnikatel evidovat až společně s příjmy z hlavní činnosti, které v případě kadeřnictví spadají do 4. fáze EET od 1. 5. 2020, kdy také začne evidovat tržby i z prodeje kosmetických přípravků.

 

Splněny musí být zejména následující podmínky:

-          minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,

-          platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně.

Podrobné informace k tomuto problému jsou v Metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství na str. 47–48:

https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Metodika_k_evidenci_trzeb_v4.0.pdf

a také: https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Doplneni_Metodickeho_pokynu_k_aplikaci_zakona_o_evidenci_trzeb.pdf

 

28. Mám tržby pouze bankovním převodem, musím se registrovat v EET?

Odpověď:

Platby bankovním převodem na účet nebo vkladem na účet v bance, popř. platbou složenky na poště do EET nespadají a nemusíte se do EET přihlašovat ani nikam nic hlásit

29. Do které fáze spadají tržby z pořádání sportovních, kulturních akcí, vstupného na divadelní představení?

Odpověď:

Všechny tyto tržby spadají do 3. fáze EET, samozřejmě kromě tržeb z prodeje občerstvení – tam je nutné se podívat na různé modely ve stravovacích službách a prodeji potravin, jak jsou přehledně zapracovány v materiálu Finanční správy http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Stravovani_Obchodni_modely.pdf

30. Nevím si rady s prodejem potravin a občerstvení ve stánku a dále v případě jídelny, kde mohu zákazníci nakoupit i jiné potraviny nebo si odnesou jídlo s sebou. O které fáze EET se jedná?

Odpověď:

Pro účely zatřídění do jednotlivých fází náběhu evidence tržeb se činnosti zařazené do kategorie NACE 56 jednotlivé služby a prodeje rozlišují na stravování - stravovací službu (1. fáze EET od 1. 12. 2016) a stravování – dodání zboží (3. fáze EET původně plánovaná od 1. 3. 2108, nyní s datem zahájení 1. 5. 2020).

Do 1. fáze EET (NACE 56) nespadá např.:

  • výroba jídel, která nejsou určena k okamžité spotřebě - tato činnost spadá do NACE 10 (Výroba potravinářských výrobků) – 3. fáze EET
  • výroba nápojů, které nejsou určeny k okamžité spotřebě - tato činnost spadá do NACE 11 (Výroba nápojů) (3. fáze EET)
  • prodej jídla, které není vlastní výroby, nebo prodej nápojů a jídel, které nejsou určeny k okamžité spotřebě – tato činnost spadá do NACE 47 (Maloobchod) – 2. fáze EET od 1. 3. 2017.

Vzhledem k tomu, že obchodních modelů je velmi mnoho a jejich zařazení do konkrétní fáze EET je obtížné určit, vypracovala Finanční správa rozsáhlou tabulku s vysvětlivkami, kterou naleznete na:

http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Stravovani_Obchodni_modely.pdf

Toto rozdělení přestane platit k datu 1. 5. 2020, kdy nastane povinnost evidovat tržby ze všech výše uvedených činností.

32. Provozuji autoservis a pneuservis, a kromě oprav prodávám i díly a pneumatiky bez montáže jako maloobchod.

Odpověď:

Opravy automobilů včetně oprav pneumatik (pneuservisy) podléhají EET ve 3. fázi od 1. 5. 2020 (CZ NACE 45.2 Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů. Pneumatiky a díly, které montujete, spadají do této činnosti v rámci 3. fáze EET. Jestliže Váš samostatný prodej dílů a pneumatik bez montáže (maloobchod – 2. fáze od 1. 3. 2017) nepřekračuje limity stanovené pro tzv. minoritní činnost (viz níže), můžete evidovat tržby z této činnosti až ve fázi, kdy Vám nastane povinnost evidovat tržby z hlavní činnosti autoopravny či pneuservisu.

  • · platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně
  • · minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,

Věnujte prosím pozornost popisu minoritní činnosti v Metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství:

https://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Archiv/Doplneni_Metodickeho_pokynu_k_aplikaci_zakona_o_evidenci_trzeb.pdf

33. Jsme tři OSVČ, podnikáme společně v jedné provozovně, musíme mít tři pokladny nebo můžeme použít jedno pokladní zařízení k EET pro všechny?

Odpověď:

Situaci lze řešit následovně:

  1. úpravou SW v pokladním zařízení, které by umožňovalo každému prodejci evidovat své tržby pod svým IČ. Bude tedy záležet na dodavateli zařízení, zda tuto úpravu bude schopen zajistit.
  2. Založit společnost uvedenou v ustanoveních § 2716 až § 2746 občanského zákoníku (dříve sdružení osob bez právní subjektivity) a pak využít ustanovení § 9 odst. 2 ZoET, které upravuje „Pověření k evidování tržeb“ následovně: Plyne-li jedna evidovaná tržba více poplatníkům, mohou tito poplatníci pověřit jednoho z nich, aby za ně tuto tržbu evidoval. Blíže k úpravě Podrobný popis Pověření k evidování tržeb a údajům odesílaným v datové zprávě najdete na:

http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidenci-trzeb_v1.0.pdf str. 10 – 11

34. Mám živnostenské oprávnění na maloobchodní činnost, ale nevykonávám ji. Musím se registrovat do EET nebo živnost zrušit?

V případě, že máte živnostenské oprávnění na nějakou činnost, ale nevykonáváte ji a nemáte z ní tedy žádné tržby v hotovosti, do EET se registrovat nemusíte, ani nemusíte živnost rušit. Před obdržením první tržby v hotovosti v budoucnu se pak musíte do EET registrovat.

35. Podléhají evidenci tržeb územní samosprávné celky a jimi zřízené obchodní společnosti?

Tržby územního samosprávného celku nejsou podle zákona o evidenci tržeb evidovanou tržbou. Obcím a krajům tak nevzniká povinnost evidovat tržby, bez ohledu na to, z jakého titulu jim tržby plynou - vynětí se vztahuje na veškeré tržby územního samosprávného celku, tedy i takové, které plynou z podnikatelské činnosti (např. provoz obchodu se suvenýry).

Mohou nastat situace, kdy obce mohou být v pozici osoby, která je povinna plnit evidenční povinnost. Např. obec přijímá tržby jménem a na účet jiného poplatníka, svým jménem na účet jiného poplatníka nebo jedná na základě pověření (za předpokladu, že tržby „jiného poplatníka“ podléhají evidenční povinnosti). Evidenční povinnosti by podléhaly takové tržby, které by byly provedeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (platební kartou, šekem, stravenkou, voucherem apod.) a zároveň by se jednalo o příjem z podnikatelské činnosti „jiného poplatníka“.

Tržby obchodních společností zřízených územně samosprávnými celky z povinnosti evidovat tržby obecně vyloučeny nejsou.

Blíže k této problematice viz: http://www.etrzby.cz/cs/uzemni-samospravne-celky

close
detail